titulní strana  |  uživatelé  |  registrace

přihlásit se do systému

Články...

Expedice Normandy 2009

 

Expedice NORMANDY - první expedice, pro velký úspěch předurčila mnohé

EXPEDICE NORMANDY

 

To takhle jednou v zimě sedíme v kanceláři a za zády máme mapu světa. Ani už nevím, kdo jezdil tím prstem po mapě a pronesl jen tak z nudy tu památnou větu: „tak co chlapy kam pojedeme?“  No, slovo dalo slovo a tím vznikla naše první expedice. Expedice NORMANDY 2009.

 

Den první:  Ráno po vyřízení posledních pracovních drobností  jsme vyrazili směr západ. Jako první bod byl schválen Amsterdam. Cesta byla celkem deštivá. Do Amsterdamu jsme přijeli kolem deváté večerní.

Začali jsme řešit ubytování, navigace nám moc nepomohla. Náhoda však při bloudění městem zapracovala, potkali jsme policejní hlídku. Venca se ujal vyjednávání a po krátké debatě s policistou zda ubytování „nice nebo shit“, sedl policajt na motocykl a provedl nás městem k hotelu. Zde však bylo plno, tak celou operaci zopakoval do jiného. Za to si od nás vysloužil kartón českého piva, což ocenil. Více však koukal, když na jeho otázku kdy pokračujeme, mu bylo po dlouhém váhání, jak se řekne zítra, odpovězeno Petrem „heute“.

Po ubytování jsme se vydali na obhlídku města, taxík nás dovezl na nějaké náměstí. Provedli jsme rychlé vizuální prohlédnutí a vydali se ihned zakoupit brčko do jednoho z mnoha místních coffeeshopů.

No pak ještě padlo nějaké to pivko, hambáč v kinga burga, jak jsem řádně posilněn tento řetězec s občerstvením přejmenoval, a šlo se spát.

Den druhý: Ráno po klidné snídani se projelo centrum a vydali jsme se poté směrem na jih.

Po přejetí holandsko-belgických hranic jsme se dohodli na kraťoučké zastávce v Antverpách. Centrum se nám líbilo, ostatním turistům se zase líbilo naše jednotné maskáčovo-červené oblečení.

První zastávka u moře byla poblíž známého Dankirku, kde jsme dokonale prolezli bunkry na pláži.

Nakonec se ukázalo, že byly to nejlepší, co jsme viděli.

Jelikož se schylovalo k večeru, začali jsme hledat nocleh. Zakotvili jsme ve vesničce tvořené zřejmě letními domy, kde nebylo živáčka až na světýlko v jednom z penzionů. Majitelé v důchodovém věku nás ubytovali a již raději do společných prostor nevstupovali. Večerní zábavička nad lahvinkou vyústila v divokou noční jízdu auty po pláži a v moři.

Den třetí:

Probuzení v St. Cecile bylo celkem příjemné. Když se Radek a Petr vyhrabali ze svých peřinek s motivy dalmatinů a mořských koníků proběhla perfektní snídanička.

Ještě v dopoledních hodinách jsme dorazili na území Normandie. Oběd na pláži dovezený z domova s francouzskou bagetou byl vynikající.

Po ó jsme dorazily na Omahu. Prolezli jsme vrcholky skal se zbytky bunkrů, nějaký ten památník a hlavně místní muzeum je celkem pěkné. Vyrobili jsme tam spousty fotek na památku a nakoupili suvenýry.

Poslední noc jsme trávili v krásném hotýlku umístěného na náměstí ve městě Bayox, které bylo mimochodem prvním osvobozeným městem v akci den D.

Za zmíňku snad stojí naše večeře v místním steakbaru, kde naší uvolněnou zábavu sledovali poněkud tiší Francouzi.

Den čtvrtý:

Ten byl celý ve znamení dalekého přesunu domů a dal nám snad jen zkušenost, že takto naráz v jeden den už nikdy.

 

Foto ve fotogalerii Normandy.

autor: Jirka S, datum: 27.07.2011 18:45, kategorie: nezařazeno
záložky:

Komentáře ke článku

Ke článku či novince nebyl zatím vložen ani jeden komentář.
Můžete tak jako první vložit komentář.

HodnoceníHodnocení článku

Ohodnoťte článek hvězdičkami...

nejhorší
nejlepší

Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0